pondělí 13. července 2009

Tajný život tělesných hodin

Většina z nás žije v domnění, že má svůj denní režim víceméně ve svých rukou. Vedle nečekaných okolností nám do rozvrhu promlouvá i náš nezbytný společník - naše tělo. To silně ovlivňuje nejen akce, jakými jsou snězení pokrmu či únava uprostřed dne, ale také decentnější záležitosti, jakými je nálada, riziko infarktu nebo chuť na sex. Naučit se svým vnitřním hodinám rozumět znamená těžit z výhod, kterými nás obdařila evoluce a nejít sám proti sobě... Pokud máte informace o denních rytmech těla jen z ženských časopisů, mohl by i pro vás být dokument "The Secret Life of Your Bodyclock" (Tajný život vašich tělesných hodin) z produkce BBC příjemným překvapením.




Náctileté zombie
Máte v rodině lenošného dospívajícího, kterého takřka není možné dostat po ránu z postele bez záplavy bručení a nadávek? Ano, možná je i líný. Rozhodně se ale nachází v období života, kdy má všechny předpoklady stát se "noční sovou" neschopnou brzkého vstávání. Mohou za to tělesné hodiny. Podobně špatné je to s ním i ve škole. Proto dnes už existují vědci, kteří se vážně zabývají myšlenkou na přesunutí doby vyučování na později, kdy by mohla existovat větší naděje, že adolescent ve výuce občas i vstřebá nějakou tu informaci. Při testech paměti totiž dosahují studenti až o 10% lepších výsledků odpoledne než dopoledne. A to už stojí za zamyšlení.
Pro většinu lidí nebude překvapením, že naše špánkové návyky se během života mění. Děti jsou ranní ptáčata, mladí dospělí noční sovy a nakonec, s přibývajícím věkem, se člověk opět vrací k brzkému usínání i vstávání.

Pozor na infarkt
Náš krevní tlak není po celý den konstatní. Záleží jednak na momentálních okolnostech, ale i na denní době. Pokud se běžně budíte ráno, je vaším nejrizikovější částí dne dopoledne.
V těle v té době probíhají změny, které nejen že ženou krevní tlak nahoru, ale také mění průtok krve tepnami a mohou tak ohrozit i srdeční rytmus. Pravděpodobnost infarktu se ráno a dopoledne zvyšuje v průměru třikrát. Chcete-li se rozčilovat, nechte to raději na odpoledne.

Výše a níže
Jste-li dospělý pracující člověk, nejspíš se vám jako i jiným vyplatí soustředit nejsložitější duševní činnost do období mezi desátou dopoledne a polednem. V tu dobu totiž máte nejlepší šanci splnit ji efektivně. Naopak útlum přichází u většiny lidí těsně po poledni (a většinou také po obědě). Jak jsem se z filmu dozvěděla, jsme totiž naprogramování k tomu, pospat si denně dvakrát.
Plyne z toho jedno velké nebezpečí - mikrospánek. Ten může nadělat nejvíc paseky za volantem. Podle statistik je třikrát pravděpodobnější usnout při řízení ve dvě odpoledne než během večera. Pokud se v kritickou dobu musíte někam dopravovat, rada je prostá - dejte si kafe.

V průběhu dne
Během odpoledne se řádně aktivují vaše centrální tělesné hodiny - ty máme všechny v mozku a tvoří je shluk buněk menší než zrnko rýže. Fascinovalo mě, že tohle místo skutečně tepe - udržuje rytmus. Jeden z vědců v dokumentu ho přirovnal k dirigentovi, který udává takt ostatním orgánům v těle. Dílčí hodiny mají všechny naše orgány.





Tento lidský biorytmus má tak zásadní vliv, že jeho nerespektování může člověku i nabourat zdraví. V dokumentu vystupuje pacientka s rakovinou, kterou běžná chemoterapie pokaždé psychicky i fyzicky odrovnala, ale přitom jí v boji s nemocí příliš nepomohla a rakovina se rozšiřovala. Následně zkusila kliniku, která si na souladu procedur s biorytmy zakládá. Zde jí aplikovali ty stejné jedovaté chemikálie právě v době, kdy jsou běžné tělesné buňky nejméně aktivní, čímž snížili jejich ztrátu a účinněji s nemocí bojovali. Pro pacientku to mělo lepší psychický i fyzický efekt.



Manuál pro sportovce
Je statisticky prokázáno, že nejlepších výsledků dosahují profesionální sportovci odpoledne a večer. Teplota i adrenalin jdou nahoru, případná bolest je lépe tlumena (nejhorší je to s ní ráno). Situace se komplikuje, klade-li onen konkrétní sport nároky na rovnováhu. Ta je totiž naopak nejlepší po ránu.



Užít si alkohol
Většina z nás pije z prostého důvodu - chceme si občas zlepšit náladu. Ideální doba pro takovou akci je podle studií brzo večer. V tu dobu má totiž alkohol nejsilnější požadovaný efekt na mozek. V podstatě tedy bude průměrnému člověk stačit méně než třeba dopoledne, aby se dostal do požadovaného stavu. Tím si šetří nejen peněženku, ale především tělo.
Trochu jinak je to s jídlem. Ještě před sto lety se jedlo jinak - největší byla snídaně, v poledne následoval středně kalorický oběd a něco málo se případně snědlo ještě navečer. Dnes to máme přesně naopak. Proti velkým večeřím existuje jeden velmi silný argument - a tím je nebezpečí cukrovky. Zatímco ráno zpracovává tělo glukózu poměrně obstojně, po večerním jídle obvykle zůstává její hladina v krvi na vysokém stupni. Máme-li ve zvyku se před spaním cpát, kolegujeme se tedy nejen o noční můry a nedopnutí kalhot, ale také o diabetes.



Světlo v hlavní roli
Ačkoliv si tělo udržuje své rytmy i v případě izolace od slunečního svitu, neznamená to, že ten na nás nemá vliv. Slunce ovlivňuje naše tělesné hodiny prostým pronikáním skrze oči do mozku. Úsvit nám pomáhá vstávat, západ slunce usnadňuje usínání. Lze toho ale využít i jinak. Jste-li přespříliš noční sova, noste sluneční brýle od poledne až do večera - v tu dobu byste se měli snažit posbírat na sebe co nejméně světla. A naopak - pokud patříte mezi příliš ranní ptáčata, dobrou službu vám sluneční brýle udělají poránu, naopak odpoledne se sluníčku nevyhýbejte.




Pro klidný spánek seniorů
Zatímco většina lidí se večer zahrabe a spí, jak dlouho to jen jde, existují i tací, co by si rádi přispali, ale samovolně se budí příliš brzy. Tento problém se týká zejména seniorů - celá třetina z nich trpí nespavostí a časným probouzením. S člověkem totiž stárnou i jeho tělesné hodiny, které jsou ve vyšším věku méně aktivní a méně funkční. V neposlední řadě také starší lidé přijímají méně světla skrze oči. Fragmentovaný spánek může přinést příznaky deprese i zhoršování některých nemocí.
Posílit funkci tělesných hodin u starších lidí je přitom poměrně snadné. Z testu, při němž se obytné místnosti v domově pro seniory prosvětlily a celodenně se do nich pouštělo více světla vyplynulo, jak velkou pomocí může být takové vylepšení pro zdravý spánek důchodců. Více světla nejenže zlepšilo sledovaným osobám spánek, ale také u nich potlačilo depresivní stavy, posílilo paměť a u pacientů s Alzheimerovou chorobou se zlepšila i schopnost zvládat běžné denní činnosti.



Sexy noc
Pokud toho nemáte večer po celém dni dost, můžete se případně ještě pokoušet o sex. Z průzkumů vyplývá, že nejčastější dobou pro postelové radovánky je hluboká noc - zhruba od jedenácti do jedné. Velkou otázkou zůstává, zda si lidé toto období vybírají dobrovolně, nebo zda je to prostě ta chvíle, kdy se oba sejdou v ložnici, pustí z hlavy práci a dětem popřejí dobrou noc. Jak je to tedy s chutí na sex?
Vědci si nejsou zcela jisti. Jednoznačně se ví, že nejvyšší hladina testosteronu u mužů bývá až ráno, po probuzení. Naopak nejpravděpodobnější dosažení orgasmu u žen se odhaduje právě na dobu pozdního večera. Paradoxy. Fyzická výkonnost i citlivost kůže bývají nejlepší v druhé části dne.


Co se děje, když o sobě už nevíme...
Po půlnoci se naše tělo dostává do stavu přirozené relaxace. Procesy se zpomalují, teplota i tlak klesají. Tělo vyžaduje odpočinek. Bohužel, existují i profese, které se neobejdou bez nočních směn. Ty se na lidech zásadním způsobem podepisují. A nejsou to jen psychické problémy, jimž čelí. Například u zdravotních sester pracujících na noční směny se zvyšuje riziko rakoviny prsu.
Ale dějí se i lepší věci. Právě za hlubokých nocí, kdy se tělesné svaly nejlépe uvolňují, přichází na svět nejvíce dětí.


Skoro se mi zdá, že všechny tyhle informace by byla škoda nezúročit v praxi :-).

Doporučeníhodnost dokumentu: 80%.
Klady: užitečné informace ve stravitelném obalu.
Zápory: dost "omáčky", šlo by to nadupat do kratší stopáže.
V anglické verzi je dokument dostupný na youtube.

0 komentářů:

Okomentovat