Začalo to už v lednu letošního roku, kdy se mě kadeřnice zeptala, zda jsem se náhodou nepokoušela sama se ostříhat. Po mé odpovědi, že jsem se od našeho posledního setkání výjimečně o žádné experimenty nepokoušela, mi sdělila, že mi tedy nějak divně roste část vlasů vzadu na hlavě. Moc rychle. A že to tím pádem vytváří pramen dlouhých vlasů, se kterým neví, co má dělat. Nosím vlasy skoro výhradně stažené do culíku, tak jsem nad tím jen mávla rukou.
Událost se mi vybavila o několik týdnů později, kdy jsem zjistila, že mi dva chloupky na jednom z prstů pravé ruky narostly do takřka dvoucentimetrové délky. Vzhledem k tomu, že si depiluji i ruce, mě tohle už trochu zarazilo a svedla jsem to na nějaké buňky degeny.
Poslední kapkou se ale stalo včerejší ráno, kdy jsem ráno při líčení zjistila, že mi jeden z chloupků v pravém obočí narostl za den (!) o skoro dva centimetry. Něco takového jsem naposled viděla před mnoha lety u svého dědy - horala a drsného chlapa :-).
Pomalu ale jistě to přestává být vtipný. Mám přirozeně hodně minimální množství testosteronu – díky čemuž se mi v pubertě téměř úplně vyhnulo akné a proto mi i chloupky rostou v porovnání s některými kolegyněmi jen velmi slabé.
Jediné, co se mi na dané téma podařilo vygooglit, bylo několik článků o tom, že anomálie v růstu vlasů a chlupů bývají způsobeny mitochondriálními onemocněními – respektive mutacemi v DNA. Většinou jde ale o choroby vrozeného charakteru.
Zaúkolovala jsem se zjistit, zda se tahle legrácka týká jenom mě, nebo zda jde o rozšířený jev. Původně jsem měla v plánu odpozorovat to na domácích mazlíčcích. Plány mi pokazil rychlý příchod zimy, kdy se ze všech stávají chlupaté koule.
Svoje momentální naděje směřuji tedy k setkání s dlouholetou kamarádkou, která se příští měsíc vrací z Irska, kde obchoduje s cukrovou depilační hmotou. To je teď celkem trendy záležitost. Kdo jiný, než ona, by měl mít o problému přehled. Podám raport :-). Stále znovu zjišťuji, jak je svět zábavný místo :-).
0 komentářů:
Okomentovat